Na katastru města Slaného (okr. Kladno), poblíž místa, kde dnes dálniční obchvat křižuje silnici Slaný - Řevničov, byla objevena část pohřebiště z období se šňůrovou keramikou. V ploše stavebního pruhu dálnice bylo objeveno celkem 5 hrobů (2-6/95), většinou ve značně torzovitém stavu (výzkum J. Turek a V. Moucha 1995). Další nález, výjimečný kolektivní hrob 1/95 byl zachycen v úzkém pruhu skrývky v místech přeložky plynovodu. Tato skupinka hrobů náleží bezpochyby k rozsáhlejšímu pohřebišti z období se šňůrovou keramikou. Z katastru města Slaný pocházejí rovněž další starší nálezy z období se šňůrovou keramikou. Z hlediska interpretace umístění pohřebiště zkoumaného v roce 1995 stojí za zmínku pohřební poloha, která byla objevena při stavbě mateřské školky a je vzdálena asi 1400 m východně od hrobu 1/95. Tento hrob se totiž nacházel na totožné terénní hraně táhnoucí se nad údolím dnes suché příležitostné vodoteče a potvrzuje naše představy o rozmístění pohřebních skupin tohoto období, táhnoucích se podél vodních toků na výrazných terénních hranách i na dálku několika kilometrů (Neustupný 1956; Turek 1996).
Hrob 1/95 byl objeven ve výkopu pro přeložku vodovodního potrubí, východně od hlavního tahu dálnice. Šťastnou shodou okolností byla hrobová jáma narušena výkopem jen nepatrně a to ve svém jihovýchodním rohu. Na řezu výkopu proto nebyla výplň hrobové jámy téměř vůbec patrná. Skrývka ornice o mocnosti asi 30-40 cm narušila částečně svrchní partie nádoby č. 8, kterou byla rozměrná amfora nacházející se u východní stěny hrobové jámy. Protože v době archeologické prospekce při stavbě dálnice sloužila skrytá plocha podél západní stěny výkopu jako pracovní pruh a zároveň jako silnice pro těžké nákladní automobily, došlo k převrstvení výplně hrobové jámy tenkou rozježděnou vrstvičkou přemístěného sprašového a jílovitého podloží. Tím nebyla odlišná barva výplně hrobu na povrchu patrná a jediným indikátorem hrobu byl jeden jediný keramický zlomek z amfory částečně pronikající na povrch.
Hrobová jáma byla svou dlouhou osou orientována přesně ve směru východ - západ, její maximální délka byla 3,4 m a max. šířka 1,6 m. Hloubka dna pod povrchem skrývky se pohybovala od 14 cm, v místech, kde byla hrobová jáma nejvíce poškozena kolejnicemi vyježděnými nákladními vozy, až po 25 cm, u středu severní stěny hrobu.
V západní polovině hrobové jámy byly nalezeny dva vedle sebe uložené kostrové pohřby, pravděpodobně jedinců mužského pohlaví. Oba nebožtíci byli uloženi v "mužské" poloze, tedy na pravém boku, s hlavou směrem k západu. Vzhledem k nepříznivému chemismu se ze skeletů dochovaly převážně jen dlouhé kosti. Pohřbení byli pracovně označeni jako skelet 1, blíže jižní stěně a skelet 2, blíže severní stěně. Skelet 1 měl skrčené nohy, přičemž holení a lýtkové kosti byly u pat vzdáleny asi 15 cm od pánve. V případě těchto kosterných pozůstatků bylo možné rekonstruovat uložení rukou. Levá paže byla v lokti ohnuta pod úhlem 90° a položena přes trup. Pravá ruka byla jen s malou odchylkou natažena podél těla. Popsané uložení rukou odpovídá podle Buchvaldkova schématu (Buchvaldek 1967, 69, Abb. 11) skupině A, která je jednou z nejčastěji zastoupených v pohřebních zvycích populace se šňůrovou keramikou v Čechách. Pánev zemřelého byla značně dekomponována, rovněž tak obratle, z nichž byly zachyceny jen úseky u pánve a v místech pod hrudním košem. Samotný hrudní koš se nedochoval vůbec. Lebka zemřelého byla značně rozdrcena, pravděpodobně také současným působením těžké mechanizace. U levé paže byly nalezeny dvě drobné kosti dislokované do zásypu hrobové jámy, převýšeny o 10 cm nad kostrou.
Přes značně bohatou keramickou výbavu ostatních pohřbů uložených v hrobě, lze skelet 1 označit za akeramický, tedy nevybavený žádným keramickým artefaktem. Pohřební výbavu tohoto zemřelého tvořil kamenný fasetovaný sekeromlat uložený u jižní stěny hrobu, před obličejem a hrudí, dále pazourkový nůž pod pravou holení kostí a drobné křemencové škrabadlo za patami. Ačkoliv není sporu o typovém určení sekeromlatu jako tzv. fasetovaného (FHA), je stupeň jeho neobvyklé eroze velmi vysoký a jeho celková rekonstrukce je prakticky nemožná. Skelet označený jako 2 je poměrně hůře zachován. Z dlouhých kostí se dochovaly pouze obě stehenní kosti a pravá kost pažní. Ostatní kosti jsou dochovány pouze torzovitě, lebka pak chybí zcela. Nohy zemřelého mají stejný stupeň skrčení jako u skeletu 1, uložení rukou však nelze spolehlivě rekonstruovat.
Střed severní část hrobové jámy vykazuje obecně nejvyšší stupeň druhotného narušení, jehož dokladem jsou dislokované zlomky keramiky s otiskem šňůry, které pravděpodobně pocházejí z původně celého rozrušeného poháru. Dále byly porušeny dolní končetiny kostry 2 a pravděpodobně dislokován pazourkový nůž č. 27, nalezený 3 cm nade dnem. Zde nalezené miniaturní nádobky (14, 15) byly rovněž nalezeny nade dnem a spolu se skupinou dalších nádob (1, 2, 3) zřejmě náležely ke třetímu kostrovému pohřbu dítěte, z něhož se zachoval jen zlomek dlouhé kosti. Jde o jediný jednoznačný doklad následného pohřbu do tohoto pohřebního kontextu. O nádobách č. 7, 8 a 13, v severovýchodním rohu, lze soudit, že náleží k hromadnému žárovému pohřbu. Největší kumulace nálezů byla soustředěna okolo žárového pohřbu. Jde celkem o dalších 13-14 nádob, které obklopují plochu o rozměrech přibližně 110 x 80 cm pokrytou žárovým pohřbem. Většina nádob je vyrovnána podél jižní stěny a spálené kosti jsou k nim volně přisypány. Mocnost vrstvy spálených kostí promíšených hlínou se pohybovala od 10 do 15 cm. V rámci masy spálených kostí byla mimo jiné objevena také jedna pazourková čepel (č.28) jeden přepálený pazourkový úštěp (č.29) a dno malé nádobky (č.22).
Mezi západním okrajem žárového pohřbu a koleny skeletu 1 byl u jižní stěny nalezen džbán, který je variantou džbánů tzv. Dřevohostického typu (č. 4), ve kterém byl při laboratorním zpracování nalezen soubor perleťových kroužků a na jeho dně 6 kusů štípané industrie. Soubor provrtaných perleťových kroužků o průměru asi 1 cm zřejmě tvořil původně náhrdelník uložený do nádoby jako ženský milodar. Štípané artefakty byly několika druhů, jednak pazourkový nůž s jednostrannou retuší (částečně poškozený), křemencové škrabadlo s oboustrannou retuší, retušovaný nůž či hrot z bavorského deskovitého rohovce, pazourková srpová čepel se stopy reutilizace na hrot či rydlo, pazourkový úštěp trojúhelníkovitého tvaru, pravděpodobně upravený jako vrták a jeden prostý pazourkový úštěp. Je pravděpodobné, že tato kolekce milodarů uložená v nádobě náleží k hromadnému žárovému pohřbu. Na severozápadním okraji žárového pohřbu byl nalezen další, menší pohár zdobený šňůrou (č.10). Mezi východním okrajem žárového pohřbu a řezem výkopu, narušujícího hrobovou jámu, zbývá prostor místy až 60 cm, kde byla nalezena další pazourková čepel (č.30). a drobný zlomek lastury, původně snad součást šperku.
Charakter nálezů a jejich interpretace.
V rámci pohřebních zvyklostí období šňůrové keramiky jde v případě hrobu 1/95 o nález zcela výjimečný a v mnoha ohledech bez analogií. Jeho význam tkví nejen v jeho nadprůměrně bohaté výbavě (24 keramických nádob) nebo neobvyklém počtu pohřbených jedinců (minimálně 7), ale především v kombinaci žárového a kostrového ritu, pro oblast Čech v období šňůrové keramiky zcela netypickou. Z období se šňůrovou keramikou máme na Moravě několik dokladů použití kremačního způsobu pohřbívání. Zmíněný hrob č. 1/95 je tedy prvním dokladem pohřbu žehem z období se šňůrovou keramikou v Čechách.
Typová skladba keramiky v tomto nálezovém celku je velmi pestrá a obsahuje i nádoby s neobvyklou výzdobou a tvary. Na základě typologie keramiky lze nález zařadit na samý závěr období se šňůrovou keramikou.
V období šňůrové keramiky byl kladen velký důraz na symbolické odlišení muže a ženy v pohřebním ritu. Muži jsou zpravidla pohřbíváni ve skrčené poloze na pravém boku, hlavou orientováni k západu, ženy pak naopak na levém boku hlavou k východu. Zesnulí obou pohlaví tedy hledí k jihu. Pro každé pohlaví pak byly vybírány příznačné artefakty jako milodary. Muži jsou většinou vybaveni kamenným sekeromlatem či sekerou jako odznakem společenského statusu a mají přiloženy specifické typy nádob jako například pohár zdobený otiskem šňůry (poháry se však objevují i u pohřbů žen). Ženy bývají ozdobeny náhrdelníky z drobných provrtaných mušlových kroužků nebo zvířecích zubů či jejich napodobenin a na cestě na onen svět byly provázeny jejich tradičním nástrojem v podobě pazourkového škrabadla na zpracování kůží. Z keramické výbavy lze zmínit především nádoby vejčitého tvaru (viz č. 6), případně některé miniaturní tvary nádob (č. 14 a 15). Pohlavní odlišení v symbolické rovině existovalo v pohřebním ritu i u nedospělých jedinců (Turek 2000).
Na výrobu většiny štípané industrie nalezené v hrobě 1/95 byl použit jednak baltský pazourek a jednak silicit glacigenních sedimentů. Jeden z nástrojů, nalezených v nádobě č. 4, však byl vyroben z tmavého deskovitého rohovce (snad typ Arnhofen), který pochází z Bavorska. Tento materiál je v období šňůrové keramiky v Čechách zcela výjimečný. Druhý podobný nález pochází ze severozápadních Čech. Deskový rohovec byl daleko častěji užíván v období vypíchané keramiky a na počátku eneolitu. Jde snad o reutilizovaný artefakt původně staršího data. Další dva artefakty byly vyrobeny ze severočeského křemence typu Tušimice.
The excavations (J. Turek and V. Moucha) on the Slaný
motorway bypass in 1995 produced some amazing results. Five graves were
excavated as part of what was probably a much larger cemetery. The excavated
graves were distributed along the edge of a terrace, above the south orientated
slope, following a shallow valley with a dry stream bed. This stream was marked
on the first military maps at the end of 18th
century as running water course. Following this terrace for about 900 m in an
easterly direction, another Corded Ware burial was previously found
within the urban area of Slany (V. Moucha pers. comm). This corresponds
with earlier observations about the location of Corded Ware cemeteries being in
lines on terraces along water courses (Koutecký - Muška 1979, Turek 1996).
The most important burial context was grave number
1/95 (see. Table 1). The bottom of the pit had been sunk up to 25 cm into the
clay subsoil and covered by 30-40 cm of ploughzone. The burial chamber was of a
rectangular shape, 3.4 m long and 1.6 m wide. The space inside the grave was
devided into two halves, the western half with two inhumation burials and the
eastern one containing the collective cremation burial. In between those two
groups of burials was a child’s inhumation burial, placed next to the wall of
the grave pit. Twenty four pots were found within the grave, most of them
accumulated along the eastern part of the southern wall, adjacent to the pile of
cremated human remains. The majority of the pottery finds, as well as the human
remains, appeared to be found in-situ,
and were remarkably intact. The only parts of the grave pit which were disturbed
were the north-western and south-eastern corners; the later corner was slightly
damaged by a water-pipe trench, but
it had not disturbed human remains nor grave goods. The area of the north-western
corner was probably disturbed by earlier ploughing, which destroyed the skull
and left arm of one of the skeletons. Another possible disturbance of the
context might have been rodent activity, suggested by dislocated fragments of
pottery scattered along the western part of the southern wall.
According to anthropological examination, the person
buried next to the southern wall of the grave pit was probably a man aged about
30-40 (V. Černý, anthropological report No. 1010, archive No. 5294/95). The
position of the skeleton, lain on the right side of the body, head orientated to
the west, may support this interpretation. He was buried without any pottery and
the only artefacts belonging to him were a faceted battle-axe placed in front of
his chest (Cf. Table 1:23), a flint knife found under his right (1:24)
shin just below the knee and a small flint scraper behind his feet (1:25). This burial thus belongs to the "aceramic"
group of male burials mainly accompanied by a battle-axe, axe or a flint
implement. The body was buried in a contracted position, on the right side with
arms almost in position A (right arm stretched along the body, left arm bent at
the elbow and crossing the body).
In the case of the second inhumation, it was only
possible to infer the sex of the individual from their burial position and
artefactual assemblage; burial on the right side with the head orientated to the
west, as well as the massive flint knife (Table 1:27) found next to its knees
suggests it was a second male. This body also seems to have been buried in a
contracted position but because of plough damage to the skull and the left arm,
it is difficult to reconstruct the original position of the arms; the position
A, B and C are all possible). Fragments of a damaged pottery bowl were also
found in this area, next to the western wall of the grave.
Next to the legs of the northern inhumation there
were also two miniature cups (1:14, 15). It is difficult to determine whether these two cups
belong to this adult inhumation, or if they were connected with the neighbouring
context of the child burial. It is also debatable whether or not the massive
flint knife (1:27) and another tiny flint flake (1:26)
belonged to the inhumation of the adult person, or to the subadult burial (the
confusion may arise from the secondary reopening of the grave). From the child
inhumation, only fragments of one long bone were preserved, found next to a
cluster of three pots (see Table 1:1,
2); a beaker with the decoration of cord impression on the neck, a jug,
and a small amphora vessel with two handles and corded decoration. It seems that
this burial may provide evidence of the reopening and secondary use of this
burial chamber; the missing feet of the neighbouring inhumation may also have
resulted from such a reopening.
In the north-eastern corner of the grave, there were
four vessels: two pots with handles (see Table 1:11, 13), a large amphora storage vessel (1:8) and
fragment of another amphora (1:7). It is probable that these vessels were an
assemblage for the cremation burial in the south-eastern quadrant of the grave.
The cremation burial was spread over an area about 1.0 x 0.9 m. The layer of
cremated human remains was up to 15 cm thick. The remains were not placed in any
vessel and the pottery vessels located in a line along the southern wall of the
grave were probably placed in the grave just before the deposition of the
cremated human remains. These vessels did not contain any human remains and they
were not used as urns. The appearance of some typically „female“ artefacts,
such as two ovoid pots (Table 1:6, 21) or shell bead (1:31) suggests the presence of a woman in the
cremation burial. According to anthropological analysis by S. Leach and J.
Bekvalac (1995), it is possible to establish a minimum number of people buried
within this multiple cremation. A minimum number of four individuals were
evident from in the bone assemblage. The presence of both adult and subadult
bones were noted, as well as cremated bones of sheep or goat. The total weight
of 8.245g of bone fragments recovered above 1mm in size could suggest an even
higher number of individuals were cremated. The morphology of the fragments
suggests that the bodies were not defleshed before cremation. Within the area of
the deposit, some spatial clustering, according to skeletal parts, is indicated,
together with the suggestion of a deliberate bias towards the collection and
burial of cranial bones. It is presumed that all the human bodies were cremated
together on the same funerary pyre. Within the cremation deposit were also found
two artefacts: a non-diagnostic flint flake (see Table 1:29)
and possibly also a fragment of a small cup (1:22) whose coloration and changed material structure suggested
their presence within the funeral pyre during the cremation, as part of the
„rite of passage“.
Another amazing discovery was made during the
reconstruction of the westernmost vessel (see Table 1:4) associated with the cremation deposit at
the west face of the pit. Inside this decorated jug there were more than thirty
perforated shell beads, originally part of a necklace, and at the bottom six
flint implements. This is the first record of deposition of funeral offerings
inside a vessel in the Bohemian Corded Ware group.
Most of the reconstructed pottery finds seems to be
of Late Corded Ware origin (find-group III within the conventional typological
system Buchvaldek, 1966 1967: 87-93, 1986: 105-107).
The
decoration on the jug (see Table 1:17) found next to the deposit of cremated
human remains, by the southern wall was unusual. The main motif of engraved „herring-bone“
decoration has only been recorded on amphorae vessels up to the present day in
Bohemia. The shape of this jug seems to be similar to the jugs of the Letonice
type (Moravian group of Corded Ware) or to the Nagyrev jugs of the Balkan type (Buchvaldek
1976: Fig. 8:1, 4). Another jug (see Table 1:4 and 3:4), the shape of which
suggested south-eastern connotations was found in between the cremation burial
and the skeleton placed next to the southern wall. This jug also seems to have a
relation to the Nagyrev Jugs of the Balkan type. However, its decoration of
vertical moulded slashed-cordons is similar to that of the smooth moulded
cordons on the Moravian jugs of the Dřevohostice type (Buchvaldek 1976: Fig.
8:6, 7). This method of decoration is very rare within the Bohemian group of
Corded Ware (e.g. jugs from Prague Bubeneč, Buchvaldek - Havel - Kovářík
1991: 179, III, A:2 or 180, III, H:1). The moulded slashed-cordon was used
as a pottery decoration in the preceding Řivnáč period.
This jug contained shell beads from a necklace and a
collection of six flaked implements. These implements were produced for various
purposes, and were made of four different kinds of raw material. Besides one
flake of indefinite shape, there was a sickle blade, two knives, a scraper-like
blade and a drill. The sickle blade appears to bear the traces of residue from
crop-cutting activities and also has evidence of secondary revorking and usage
as a pointed tool. Only one artefact was made from locally-derived material -
quartzite from the area of the České Středohoří highlands about 50 km north
from the site. There are no natural sources of flint in Bohemia and most of the
material used for the production of the prehistoric flake industry was imported,
mainly from the northern neighbourhood of the Czech Lands. Three artefacts were
made of so-called Baltic flint of probably Polish origin and another from
Bavarian flint (so called “plattensilex”). This raw material was common in
Bohemia in the earlier Stroke pottery and Lengyel periods. However, in the
Corded Ware it period was very rare. There has only been one artefact
made from Bavarian flint recorded within
Corded Ware contexts in Bohemia. The other flaked artefacts found within
this burial context were also made of Baltic flint. These were two flint knives
found with both adult inhumations and a fragment of another sickle blade found
on top of the cremated remains (see Table 1:28).
The scraper (1:25)
found with the skeleton located in the southern area of the grave pit was made
of the local quartzite (Tušimice). In summary, it seems that production of the
flint tools within the Corded Ware period in Bohemia was more dependent on
imports from the northern region (in contrast to the Late Neolithic Stroke
pottery and Early Eneolithic TRB Cultures, which appears to have been partially
dependent on Bavarian resources).
An explanation of the significance of the communal
burial at Slaný is possible only within the context of the more common funerary
practices of the Corded Ware period in the region under study.
Evidence for social diferenciation of some kind may
be found in the small number of „rich“ Corded Ware burials which may be
devided into two categories.
The first of these are single burials with
exceptionally rich funerary assemblages. This category is represented in Bohemia
by female burials with large collections of perforated animal teeth and
necklaces made of shell beads - Praha 8 Čimice (Havel 1981: 67-71), or Konobrže
(District of Most, Dobeš - Buchvaldek 1993: 206, obr. 10). A similar female
burial with rich necklaces and 5 vessels and copper ornaments was found in
Moravia at Marefy in the district of Vyškov (Chleborád 1934:8-12). Rich male
burials were recorded in Moravia, at Hoštice-Heroltice in the district of Vyškov
(Ondráček 1966), assembled with 8 vessels and several stone artefacts or at
Dražovice-Letonice in the district of Vyškov, Chleborád 1934: 23-27), where
in grave VI a male burial was located with twenty one vessels, a battle-axe and
several copper and flint tools. The second category of rich burials are communal
burials as in the case of Slaný. This category is also represented by the grave
at Třebusice in the district of Kladno (Stocký 1926: 175) which contained 5
inhumations in the "female" position and one in the "male"
position. Another communal burial was discovered at Bylany in the district of
Kolín (Píč 1899: obr. 5), which included three or four inhumations, two of
them in the "male" position. Another grave with one inhumation in the
"male" position and two inhumations (adult and subadult person) in
"female" positions was excavated at Chrášťany in the district of
Praha-západ, Vávra 1981: 73-79). A grave with three male inhumations was found
at Obrnice in the district of Most, (Koutecký - Muška 1979: 12-18). A similar
communal burial with four inhumations has recently been discovered in Moravia,
at Určice in the district of Prostějov, Čižmář - Šmíd 1996, grave No.
12).
It seems
that within most of the Corded Ware communal burials it is possible to consider
one person as the main individual, which all the funerary ritual was focused on.
These individuals were probably socially favoured persons. Their social
superiority above some other members of society seems to be demonstrated by the
funerary ritual. It seems that these communal burials represent a particular
variety of funerary practices (ritual) rather than evidence of some specific
event (clash, disease etc).
The Corded Ware funerary practices seems to be more likely a symbolic reflection of the division of labour within the family and a reflection of the different social status of men, women and children. The individuality expressed within the context of a single burial is indicative of an individuals association with a particular social category rather than a celebration of someone's special skills or status achieved during their lifetime. The composition of the Corded Ware funeral assemblages seems to be quite uniform, and also the number of items within the assemblage only rarely exceeds a certain amount (average number of artefacts in graves of adult male is 3.7, in graves of adult female it is 3.4 and in children graves 2.7).
References:
Buchvaldek, M. 1966: Die Schnurkeramik in Mitteleuropa. Pamatky archeologicke LVII, Praha, pp.126-171.
Buchvaldek, M. 1967: Die Schnurkeramik in Böhmen, Acta Universitatis Carolinae, Philosophica et Historica Monographia XIX. Praha.
Buchvaldek, M. 1978: Otazka kontinuity v ceskomoravskem mladsim eneolitu. Praehistorica VII, Varia Archaeologica 1, pp. 35-64.
Buchvaldek, M. 1986: Kultura se snurovou keramikou ve stredni Evrope. I. Skupiny mezi Harzem a Bilymi Karpaty. Die Schnurkeramischekultur in Mittleuropa. I. Die Gruppen Zwishen dem Harz und den Weissen Karpaten. Praehistorica XII, Praha.
Buchvaldek, M., Havel, J. and Kovarik, J. 1991: Katalog snurove keramiky v Cechach VI. Praha. Praehistorica XVII, Praha, pp.151-205.
Chleborad, M. 1934: Praveke hroby durinskych skrcku na Bucovsku a v okoli, Bucovice.
Cizmar, Z. and Smid, M. 1996: Hroby kultury se snurovou keramikou z Urcic, okr. Prostejov. Die schnurkeramische Graber aus Urcice bei Prostejov. Archeologicke rozhledy XLVIII, Praha, pp. 289-299.
Dobes, M. and Buchvaldek, M. 1993: Katalog snurove keramiky v Cechach VIII. Mostecko. Die Kataloge der Schnurkeramik in Bohmen VIII. Der Raum von Most. Praehistorica XX, Praha, pp. 197-258.
Havel, J. 1978: Pohrebni ritus kultury zvoncovitych poharu v Cechach a na Morave. Praehistorica VII, Varia Archaeologica 1, pp. 91-117.
Havel, J. 1981: Hrob kultury se snurovou keramikou v Praze 8-Cimicich. Das schnurkeramische Grab in Praha 8-Cimice. In: Praehistorica VIII –Varia Archaeologica 2, Praha, pp. 67-71.
Koutecky, D. and Muska, J. 1979: Snurove hroby z okoli Mostu. Archeologicke rozhledy 31, pp. 3-36.
Kuna, M. 1989: Soziale und okonomische Faktoren der Entwicklung der fruhen Kupfermetallurgie in Sudost- und Mitteleuropa. In: Praehistorica XV, Praha.
Moucha, V. 1981: Eneoliticky medeny slunecni symbol z Hrivic na Lounsku. Aneolitisches Kupfersonnensymbol aus Hrivice In: Praehistorica VIII, Varia Archaeologica 2, Praha, pp. 81-84.
Neustupny, E. 1967: Pocatky patriarchatu ve stredni Evrope. The beginnings of Patriarchy in Central Europe. Praha.
Neustupny, E. and Neustupny, J. 1960: Czechoslovakia before the Slavs. In: Ancient Peoples and Places. Thames and Hudson, London.
Neustupny, E. and Smrz, Z. 1989: Cachovice – pohrebiste kultury se snurovou keramikou a zvoncovitych poharu, Cachovice - A Corded Ware and Bell Beaker Cemetery. Pamatky archeologicke 80, pp. 282-383.
Ondracek, J. 1966: Snurovy hrob z Hostic-Heroltic na Vyskovsku. Archeologicke rozhledy XVIII, Praha, pp. 639-656.
Pic, J.L. 1899: Starozitnosti zeme Ceske, dil I., Cechy predhistoricke, sv. 1, Clovek diluvialni, pokoleni skrcenych koster. Praha.
Stocky, A. 1926: Pravek zeme Ceské, díl 1. Vek kamenny. Praha.
Turek, J. 1990: Pohrebni ritus a otazky socialni struktury kultury se snurovou keramikou. The burial rite and a question on social structure of the Corded Ware culture. Archeologia Iuvenis I, Brno.
Turek, J. 1995: Nalezy obdobi zvoncovitych poharu v povodi reky Biliny v severozapadnich Cechach. The Finds of the Bell Beaker period in the Bílina River region (North-West Bohemia). In: Blazek, J. and Meduna, P. (Eds): Archeologicke vyzkumy v severozapadnich Cechach 1983-1992, Most.
Turek, J. 1996: Osidleni Prazske kotliny v zaveru eneolitu. Nastin problematiky obdobi zvoncovitych poharu. The Prague region in the Late Eneolithic period. Archaeologica Pragensia 12, Praha, pp. 5-58.
Vavra, M. 1981: Dva hroby se snurovou keramikou z Chrastan, okr. Praha-zapad. Zwei schnurkeramische Graber aus Chrastany, Bez. Praha-zapad. In: Praehistorica VIII, Varia Archaeologica 2, Praha, 73-79.