Úvod
Pravděpodobnost, že při terénním zásahu dojde k narušení archeologické lokality, je nejen významným
údajem pro samotné archeology (kterým např. dává vodítko pro cílevědomé postupy směřující k ochraně
archeologických památek), nýbrž i důležitým faktorem v územním rozhodování v různých oborech lidské
činnosti: stavebnictví, zemědělství, ochraně životního prostředí atd. V těchto sférách vystupuje pravděpodobnost
zásahu archeologické lokality jako víceméně nežádoucí "riziko", neboť může vyvolat jak časové prodlení, tak
zvýšení nákladů na straně investora. Archeologický výzkum pod tlakem vnějších okolností je ovšem rizikem i
pro archeologii. Obecný zájem investorů staveb se proto shoduje se zájmem archeologů a z obou hledisek by
bylo výhodnější počet vynucených zásahů do archeologických pramenů co nejvíce omezit. Proto by bylo účelné
zvažovat "riziko archeologického výzkumu" už ve fázi výběru místa pro stavební či jiný terénní zásah, nikoliv až
po vypracování projektu na konkrétní lokalitě. Nezbytnou pomůckou při tomto rozhodování jsou odborné
archeologické podklady v mapové či databázové podobě.
Podstata projektu
Podstatou předloženého projektu je vypracování podkladů, které by mohly usnadnit
rozhodování investora a zainteresovaných archeologů při výběru lokality pro stavební činnost.
K takovým podkladům nesporně patří např. lokalizovaný seznam známých nálezů a nalezišť,
neboť výskyt archeologických nálezů v blízkém okolí sledovaného místa je důležitou indicií.
Dosavadní zkušenosti ovšem ukazují, že k zhodnocení pravděpodobnosti výskytu
archeologické lokality existující pramenná základna nestačí, neboť empirická data jsou
obecně značně nevyváženým obrazem pramenů jako celku. Proto jsou v některých zemích
(např. USA, Holandsko) k podobným účelům využívány metody pravděpodobnostního
modelování (predikce), vycházející ze souvislostí mezi areály někdejších aktivit a přírodním
prostředím, z prostorových vlastností sídelní struktury atd. Určitá míra predikce je při práci a archeologickým dědictvím zcela
nezbytná a logická. Archeologické prameny totiž nikdy nelze beze zbytku definovat soupisem
známých lokalit, neboť podstatná (a svým způsobem důležitější) část pramenů zůstává vždy
empiricky nedostupná a v konkrétnosti nelokalizovatelná.
Archeologická predikce se může opírat o různé vlastnosti geografického prostoru a
může probíhat v různých měřítcích. Predikce archeologických lokalit v rámci širších
geografických zón se zpravidla opírá o faktory s ekonomickým významem: klimatické
podmínky, zdroje surovin, bonita zemědělských půd atd. Přesnější predikce musí pracovat i
s dalšími vlastnostmi krajiny, a to jak ekonomického významu (např. vzdálenost od vodního
zdroje), tak sociálního či symbolického rázu (např. převýšení místa nad okolím, vztah k jiným
areálům apod.). V úvahu je nutno brát i hlediska vývoje samotného sídelního systému, tj.
podmínky vytvořené předchozím osídlením a využitím krajiny člověkem ("paměť krajiny").
Predikce archeologických lokalit v krajině může využívat postupy induktivní (např.
extrapolace hustoty nálezů v prozkoumaných částech země na méně prozkoumané oblasti)
nebo deduktivní (vytvoření určitého modelu a jeho testování na dostupných datech). Zcela
nezbytnou podmínkou je práce s mapovými podklady v digitální podobě a použití
softwarových prostředků typu geografických informačních systémů (GIS). Pouze pomocí
těchto prostředků lze konstruovat mapy takových vlastností krajiny, jako je např. sklon a
orientace svahů, dostupnost, dohlednost, riziko záplav, větrné či svahové eroze a mnoho
dalších. Možnost pracovat s těmito prostředky se otevřela teprve v posledním desetiletí, kdy
se software GIS začal ve světovém měřítku výrazněji uplatňovat i v archeologii.
Dostupnost výpočetní techniky po r. 1989 vedla v Archeologickým ústavu v Praze i
dalších institucích k budování rozsáhlých lokalizovaných databází archeologických nalezišť.
Paralelně s tím pronikají do různých oborů aplikace GIS a vznikají rozsáhlé báze
kartografických a geoinformatických dat (tak tomu bylo např. na pracovišti spolunavrhovatele). Předložený projekt využívá možností, které integrace geoinformatických
a archeologických dat v prostředí GIS nabízí, a na tomto základě navrhuje vytvoření
predikčního modelu archeologického potenciálu území Čech.
Cíle projektu a metody práce
Cílem navrhovaného projektu je
(a) formulovat modelový postup predikce archeologických lokalit pro praktické použití a
(b) vytvořit soubor konkrétních geoinformatických dat pro území Čech, které predikci zahrnují nebo umožňují.
Obecně lze tvrdit, že stanovení pravděpodobnosti výskytu archeologických lokalit v určitém prostoru se
může opírat o znalost
(1) archeologických nálezů v okolí;
(2) geografických vlastností širšího prostoru, tvořícího ekonomické a sociální zázemí určitého místa a
(3) vlastností lokálního krajinného rámce, k němuž může mít osídlení v každém období specifický vztah, vyplývající
z ekonomických i jiných hledisek.
Z těchto bodů vycházejí i konkrétní cíle předloženého projektu. Prvním z cílů je zpřístupnění rozsáhlého souboru lokalizovaných informací o
archeologických nálezech a nalezištích. Jde o tzv. Archeologickou dazabázi Čech, obsahující
k dnešnímu dni cca 50 000 záznamů. Tato databáze byla vytvořena v Archeologickém ústavu
AV ČR v posledních pěti letech, avšak obsahuje informace dlouhodobě shromažďované jak
na tomto pracovišti, tak v jiných institucích. Přes jistou nevyváženost v úplnosti a
spolehlivosti dat představuje tento soubor největší archeologickou databázi pro území ČR.
Plánované zpřístupnění databáze na internetu nejen umožní operativní přístup k datům pro
širší okruh veřejnosti, ale vytvoří i lepší předpoklady pro jejich další doplňování a revizi.
Druhým cílem je vytvoření konkrétních predikčních map, které mohou sloužit jako
podklad při územním rozhodování. Predikční mapy budou zhotoveny v různých měřítkách.
Celé Čechy bude pokrývat predikční mapa sídelních zón, která bude hodnotit archeologický
potenciál v rastru větších geografických jednotek. Dále bude zpracována řada dílčích území,
kde bude prezentována predikce areálů aktivit, tj. predikce s maximální dosažitelnou
přesností.
Základem mapy sídelních zón bude vyhodnocení Archeologické databáze Čech. Archeologická data
budou dichotomizována (presence/absence) ve větším prostorovém rastru a dále vyhodnocena matematickýmimetodami (faktorová analýza apod.). Při tom bude sledováno, zda existují nenáhodné kombinace v zastoupení
určitých chronologických období. Výsledky budou převedeny do GIS, např. metodou, kterou
rozpracoval E. Neustupný. Již tento výsledek může mít značnou vypovídací hodnotu, nař. v prokázání kontinuity
osídlení v určitých regionech, postupné kolonizace našeho území atd. V dalším postupu budou hledány korelace
mezi strukturovanými archeologickými daty a parametry přírodního prostředí (klima, nadmořská výška, půdní
pokryv atd.) na základě digitálních mapových podkladů Přírodovědecké fakulty UK.
Přesná predikce areálů aktivit se bude opírat o data z Archeologické databáze Čech,
ale i podrobné údaje z vlastních projektů a o detailní digitální mapové podklady, které byly
v jejich rámci získány. Předikční mapy tohoto typu plánujeme vytvořit v územích, kde jsou
dostupné podrobné digitální mapy výškopisu (s krokem 5 metrů nebo, v plochém terénu, i
menším). Jako hlavní faktory detailní predikce budou vystupovat: vzdálenost od vodního
zdroje (který bude nutno rekonstruovat buď z historických map, geologických podkladů nebo
z tvaru reliéfu pomocí počítače), sklon a orientace svahu, dostupnost místa, absolutní a
relativní převýšení místa vzhledem k okolí aj.
Predikční mapy budou zpřístupněny prostřednicvím internetu a/ nebo jiným vhodným způsobem.Vytvořit predikční mapu této podrobnosti pro celé území Čech je zatím nemožné,
zejména kvůli nedostatku digitálních podkladů. V rámci projektu je sice plánována vlastní
digitalizace map, avšak pokrýt tímto způsobem celé území Čech pochopitelně nelze. Kromě
zpracování rozsáhlých částí Čech povedou výsledky projektu i k obecné formulaci zásad
predikce areálů, která v budoucnu umožní ralativně snadnou predikci kdekoliv, kde budou
digitální podklady příslušného druhu dostupné.
Časový rozvrh řešení
Projekt je rozvržen do 4 let. V prvních dvou letech počítáme s převodem
Archeologické databáze Čech ze systému dBASE IV do modernějšího databázového systému,
nezbytnými úpravami databáze a jejím zpřístupněním na internetu. Dále budou zpracovány
predikční mapy areálů v regionu projektu Ancient Landscape Reconstruction in Bohemia
(ALRB: 580 km2) a v několika dalších územích regionálního rozsahu. Základním
způsobem bude vyhodnocena Archeologická databáze Čech z hlediska predikce sídelních zón.V dalších dvou letech proběhne dokončení predikční mapy sídelních zón, zpracování
dalších regionálních vzorků a shrnutí poznatků do obecných zásad predikčního modelování.
Personální a technická připravenost projektu
Vytvářením lokalizovaných databází archeologických nalezišť se pracoviště
navrhovatele (Archeologický ústav – oddělení prostorové archeologie) zabývá od počátku 90.
let. V rámci oddělení byla také vytvořena vlastní programová aplikace, sloužící k manipulaci
Archeologickou databází Čech, a tento software byl již přejat zhruba desítkou dalších
archeologických institucí v Čechách. V oddělení prostorové archeologie proběhlo v 90. letech několik projektů,
zabývajících se otázkami sídelní archeologie či archeologie sídelních areálů. V těchto
projektech bylo moderními způsoby (zejména tzv. nedestruktivními terénními metodami)
shromážděno množství terénních dat, které mohou posloužit jako alternativní či doplňující
informace pro otázky detailní predikce areálů v krajině. K možnostem archeologické predikce
byl zaměřen i samostatný projekt E. Neustupného (1998). Jeden z prvních praktických pokusů
o predikci byl proveden v rámci česko-britského projektu ALRB (Kuna 1996).
V personálním ohledu chápeme jako velmi přínosnou spolupráci mezi pracovníky (1)
Archeologického ústavu (zkušenosti a aplikací GIS v archeologii, přístup k archeologickým
datům), (2) katedry kartografie a geoinformatiky přírodovědecké fakulty UK (zkušenosti
s aplikací výpočetní techniky v kartografii, přístup ke špičkové technice a geoinformatickým
datům) a (3) katedry archeologie plzeňské univerzity (kromě odborného přínosu možnost
zapojení studentů a doktorandů oboru archeologie). Katedra archeologie v Plzni má možnost
zapojit do prací studenty archeologie na bakalářské i magisterské úrovni, kteří zpracováním
dílčích úloh grantu významně získají na své kvalifikaci (zkušenosti se seciálním softwarem,
zkušenosti s prostorovou archeologií všeobecně, poznatky využitelné v bakalářských a
magisterských diplomních pracech, kontakt s badatelským prostředím). Předpokládá se, že do
grantu bude v rámci jejich studijních plánů v průběhu trvání grantu zapojeno několik desítek
studentů, což také umožní detailní zpracování predikčních map některých regionů. Zapojení
takového množstív studentů si však vyžádá zaměstnání po dobu trvání projektu 1
zaměstnance (archeologa), který povede práci studentů a který se také intenzivně zapojí do
práce na projektu.
Navrhovatel i spolunavrhovatelé mají rozsáhlé zkušenosti s užíváním GIS
resp. s aplikací výpočetní techniky v kartografii obecně. Archeologický ústav disponuje základním hardwarem a softwarem (GIS Idrisi 2.0; PC
Arc/Info, ArcView). Toto vybavení je však v rámci navrhovaného projektu nezbytné
podstatným způsobem doplnit. Pracoviště přírodovědecké fakulty disponuje technickým
vybavením na bázi workstationu Silicon Graphics, velkoformátovým skenerem, digitizérem,
barevným plottrem a dalšími moderními přístroji. Je vybaveno GIS ARC/INFO pod Unixem,
softwarem pro rozpoznávání obrazu a rastrovým geografickým informačním systémem
ERDAS. Pracoviště vyprojektovalo digitální kartografické, geomorfologické, morfometrické
a další modely z území České republiky.
Závěr
Závěrem je nutné upozornit také na nebezpečí, které predikční postupy obsahují a
které je třeba si uvědomit při jejich použití, Za prvé, výsledky predikce mají
pravděpodobnostní charakter: upozorňují na zvýšenou pravděpodobnost (riziko) výskytu
archeologických lokalit, avšak neznamenají jistotu jejich přítomnosti. Za druhé, prostor
s vysokým archeologickým potenciálem nelze automaticky chápat jako jedinou archeologicky
zajímavou část krajiny. I mimo něj mohou existovat mimořádně zajímavé archeologické
informace, svým způsobem o to významnější, že se vyskytují v místech neočekávaných. Predikční mapy proto nemohou nahradit stanovisko
odborníka, avšak mohou mu být, jakož i dalším uživatelům, užitečnou pomůckou.
Jsme si vědomi, že archeologická predikce vede jen k zúžení prostoru možného
výskytu očekávaných archeologických lokalit, nikoliv k jejich přesné delimitaci. I toto zúžení
však v praxi může být natolik podstatné, že vynahradí náklady, vložené do predikčního
modelu. Domníváme se, že navrhovaný projekt může znamenat značnou podporu v různých
sférách veřejného života, státní správy a podnikání. Projekt usiluje, v návaznosti na některé
předchozí úkoly Archeologického ústavu v Praze, o vytvoření první praktické aplikace
v tomto směru.
M. Kuna (ArÚ Praha, navrhovatel), E. Neustupný (KAR ZČU, spolunavrhovatel) a D.
Moravec (PřF UK, spolunavrhovatel)
Členy řešitelského týmu za Katedru archeologie ZČU jsou
A.Horáčková,
E.Neustupný,
L.Šmejda, J.Turek, a
P.Vařeka.
Role studentů Katedry archeologie ZČU v grantu
Cílem práce studentů na tématech spojených s grantem je především:
1. přivést studenty do kontaktu se skutečnou prací v oblasti prostorové archeologie
2. naučit je základům práce s konkrétním databázovým softwarem
3. získat zkušenosti s archivem AÚ
4. získat zkušenosti z práce s mapou, se základními souřadnicovými systémy, se základy
GIS, případně GPS
5. každý student by měl v malém rozsahu odvést užitečnou práci v této oblasti, použitelnou
pro další výzkum
6. studenti by měli na základě databází a jejich souvztažnosti s mapami pochopit, jak jsou
nálezy rozloženy v terénu
7. měli by se zúčastnit mapování památek v terénu a vyhledávání nových lokalit.
|